Ochroma hříbat
OCHROMA HŘÍBAT
Ochromou
se nazývá infekční zánět kloubů (arthritis), v pokročilejší formě i
zánět kostí (osteomyelitis) u hříbat. Většinou se vyskytuje do stáří
asi 2 měsíců. Bývá postiženo více kloubů.
Infekce se do kloubů
dostává krví, primárním místem průniku infekce bývá většinou pupek.
Vzniká tedy septikemie, tak se označuje přítomnost bakterií a jejich
toxických produktů v krvi. Ne každá septikémie však musí vyústit v
arthritis a osteomyelitis. Je nutno si zde uvědomit důležitý vztah
nemocného koně, prostředí a patogenů, kteří onemocnění způsobují.
Každé
hříbě je jinak odolné. Obranyschopnost hříběte je ovlivněna jeho
genetickou výbavou, stavem matky během březosti, průběhem porodu a
hlavně je závislá na příjmu mleziva (jeho množství a kvalitě) v prvních
hodinách a dnech po porodu. K tomu se vrátíme později.
Co se týče
prostředí, v každé stáji je jiné spektrum bakterií, primárně
patogenních i takových, které jsou neškodné, ale je-li jim dána
možnost, mohou se také uplatnit jako patogeny.
Infekcí může být
postižen jakýkoliv kloub, nejčasteji to však bývají velké klouby
končetin. S infekcí v kloubu se mění vlastnosti nitrokloubní tekutiny.
Klesá pH, zvyšuje se počet bílých krvinek a aktivují se proteolytické
enzymy, čímž se snižuje její kvalita a dochází k poškození kloubní
chrupavky. Pokud se kloub v této fázi neléčí, výsledkem často bývá
degenerativní onemocnění neboli arthróza. Kloub je pak nevratně
poškozen.
Dle závažnosti se rozlišuje několik stupňů:
S typ, kdy je poškozeno více méně pouze kloubní pouzdro,
E typ, kdy je zasažena chrupavka a koncová část kosti nazývaná epifýza a
P typ, kdy se infekce dostává ještě dál do kosti.
S typ se vyskytuje většinou u několikadenních hříbat, kdežto P typ se zpravidla zjišťuje u starších, až 3 měsíčních hříbat.
Předcházející
septikémie si chovatel nemusí všimnout. Septikémie může mít bouřlivé
klinické přiznaky jako jsou slabost, nechutenství, horečka, apatie, ale
také se nemusí klinicky projevit a tudíž může zůstat nepovšimnutá.
Není-li hříbě dostatečně silné, aby překonalo infekci nebo je-li
infekce tak silná, že na ní hříbě zkrátka nestačí, infikují se klouby a
vzniká ochroma různého stupně. Ta se projevuje kulháním, jeden nebo
více kloubů jsou oteklé, teplé a bolestivé. Všimne-li si majitel pouze
kulhání, přičítá jej často na vrub nějakému poranění a odkládá se tak
počátek razantní celkové léčby hříběte. Čím dříve se však ochroma začne
léčit, tím lepšího lze dosáhnout výsledku. Má-li tedy hříbě problémy s
jedním kloubem, také ostatní klouby bychom měli řádně vyšetřit.
Rentgenologické vyšetření nám umožní odhadnout stupeň poškození a
prognózu*.
Léčba spočívá především v celkovém podávání antibiotik.
Další postup závisí na konkrétní situaci. Je-li hříbě ve špatném stavu,
podává se nitrožilní infuze, vyžaduje-li to stav kloubů, pořádně se
proplachují sterilními roztoky a je-li postižení ještě vážnější, může
vyžadovat chirurgické ošetření kloubů. Přínosné je podávání
nesteroidních antiflogistik (NSAID), které přinášejí úlevu od bolesti a
tlumí zánět. Také podávání přípravků na podporu regenerace chrupavky
pro zmírnění arthrotických změn lze doporučit.
I u ochromy platí
pravidlo, že nemocem je lepši předcházet, než je léčit. Po narození je
hříbě zcela bez protilátek (imunoglobulinu - Ig) proti okolním
patogenům, ochrana závisí na přijetí hotových protilátek v mlezivu od
matky. Proto se doporučuje klisnu již 2 měsíce před předpokládaným
porodem umístit do stáje, ve které bude rodit, aby stihla vytvořit
dostatek protilátek proti bakteriím, které žijí v daném prostředí. To,
že stáj je třeba udržovat v čistotě, tu snad nemusíme zmiňovat. V
prvních 24 hodinách po porodu musí hříbě přijmout dostatek kvalitního
mleziva (minimálně 2 litry). Po 24 hodinách se rychle snižuje
propustnost tenkého střeva hříběte pro přijímané protilátky. Také obsah
oněch žádoucích protilátek v mlezivu během prvních dnů po porodu rychle
klesá. Někdy se stane, že klisně odkapává mlezivo již dlouho před
porodem a pro hříbě již není k dispozici dostatečná koncentrace Ig.
Existuje ale mnoho jiných faktorů ze strany klisny i hříběte (třeba, že
hříbě málo pije…), které způsobí, že hříbě nemá dostatečnou hladinu
imunoglobulinu v krvi a je tedy náchylnější k infekci. Jsou různé
metody, jak jednoduše zjistit koncentraci Ig v mlezivu, veterinář Vám
poradí, jak ji určit přimo ve stáji.
Na základě
praktických zkušenností lze doporučit u každého narozeného hříběte
aplikovat do 24 hodin sérum proti ochromě, které dodá organismu hotové
protilátky proti patogenním zárodkům.
Možná
je vhodné se zde také zmínit o onemocnení nazývaném "neonatální
izoerytrolýza" (NI), neboli novorozenecká žloutenka hříbat. Máme-li
klisnu, u jejíhož hříběte se v minulosti NI vyskytla, je třeba i
dalšímu jejímu hříběti zamezit v pití mleziva od této matky a napájet
ho několik dní náhradním mlezivem od jiné klisny. Když se mlezivo změní
v mléko, je nebezpečí zažehnáno a hříbě může od své matky začít pít.
Bližší objasnování NI by vyžadovalo samostatný článek. NI zmiňuji
proto, že je stále mít napaměti, že děj se co děj, hříbě potřebuje
mlezivo pro zachování dostatečné obranyschopnosti.
Na závěr bych
ráda zopakovala, že klisnu je třeba v předstihu umístit do stáje, kde
bude rodit, měla by být udržována v dobrém zdravotním a výživném stavu
a stáje v čistotě. Hříbě se musí brzy po porodu dostatečně napít
kvalitního mleziva a má-li nějaké problémy, je lepší "plašit kvůli
maličkosti", než z váhavostí přijít o hříbě.
*Prognóza je odhad, jak se bude onemocnění vyvíjet a jaká je pravděpodobnost, že se pacient uzdraví.